Plzeňské dobrodružství našich třináctek
08.12.2016 16:10
V sobotu 3.12. se celkem 17 mladých badmintonistů vypravilo na turnaj "O pohár předsedy - GPC U13" do Plzně.
Vzhledem k vysokému počtu startujících hráčů jsme se rozhodli, že vyzkoušíme jiný dopravní prostředek, než obligátní
automobil. 
V sobotu v půl šesté ráno byli všichni hráči vzorně nastoupeni na parkovišti ašského hlavního nádraží. Vlak přijel načas. S radostí jsme nastoupili do prázdného vagónu. Překvapila nás vyděšená průvodčí, která nám sdělila, že tolik lidí tímto směrem ještě nikdy necestovalo. Zeptali jsme se, zda jedeme do Chebu. Průvodčí nám sdělila, že vlak do Chebu odjíždí za 1 minutu, ale z jiného nástupiště. My sedíme ve vlaku do Hofu.
Třicetiletá absence cestování vlakem dospělých vedoucích, se projevila hned v prvních okamžicích cesty.
Sprintem jsme se všichni přesunuli do správného vlaku, který po našem naskákání do vagónu ihned odjížděl.
Naštěstí směr Cheb.
Hodná paní průvodčí zkontrolovala hromadnou jízdenku, kterou jsem zakoupil přes internet. Tady bylo naštěstí vše v pořádku. Cítil jsem hrdost, že aspoň tohle jsme zvládnul. Tedy až na maličkost. Paní průvodčí na jízdence zarazila jediná věc. Cena. Za hromadnou zpětnou jízdenku 20 osob jsme zaplatili 5.247Kč. Paní průvodčí nám spočítala, že kdybychom využili všech neveřejných slev, zaplatíme pouze 2.400Kč!
Cesta z Chebu Pendolinem byla bez problémů. V Plzni jsme na nádraží vystoupili. Zakoupil jsem jízdenky na tramvaj a rozdal je dětem. Jako "znalý Plzeňák" jsem se postavil do čela a zavelel "pojďte za mnou"! 
Plzeň znám, ale tramvají jsem v Plzni ještě nejel. Takže rozmístění zastávek na trase Hlavní nádraží - Slovany neznám.
Na první tramvajovou zastávku jsme šli poměrně dlouho. Slyšel jsem za sebou drobné mrmlání dětí. Snažil jsem udržet kolektivní optimismus, návrhem zpěvu písní, ale neúspěšně. Nakonec jsme do tramvaje mířící na Slovany nastoupili a dvě zastávky se svezli.
V hale bylo vše připravené na turnaj. Dokonce se hrálo na kobercích, za což si pořadatel zaslouží velikou pochvalu!
Naše medailová želízka nezklamala. Dominik Kováč získal zlatou medaili ve čtyřhře (společně s nejdeckým Šilhanem).
K tomu Dominik přidal stříbro z dvouhry a s Markétou Flachsovou vybojovali stříbro v mixu.
Markéta Flachsová ještě získala bronz ve dvouhře, ale hlavně se na turnaji definitivně zbavila fobie ze zahrávání kraťasů. Bronzovou medailovou sbírku ze čtyřher doplnili Ladislav Zemanovič+David Kundrát, Nela Bajcurová+Natálie Králová a Natálie Raithelová+Markéta Flachsová.
Také výkony dalších našich hráčů, kteří tentorát medaile nezískali, byly nadějné a perspektivní.
Na zpáteční cestě už jsme mnoho dobrodružství nezažili. Pouze v Plzni na nádraží k nám přistoupila jistá paní,
která se představila jako MISS Aše roku 1967 a v Pendolinu nás prudily ostravské házenkářky, kterým vadil hlasitý projev našich talentovaných zpěvaček. (jmenovat nebudu)
Zisk 1 zlaté, 2 stříbrných a 4 bronzových medailí je pěkným úspěchem našich třináctek.
Věřím, že si ještě někdy příště cestu na turnaj vlakem zopakujeme. Má své kouzlo.